Úvod: představení lektora a účastníků, práce s očekávám účastníků

Lektor představí možnosti využití získaných znalostí a dovedností v pedagogickém prostředí, včetně ve volnočasové pedagogice.

Uvedení do kulturního rámce, ve kterém se budeme tématu věnovat, představení multidisciplinárního přístupu.

1. Porozumění přítomnosti viny u sebe a druhých - získání základního antropologického náhledu, že každý člověk je schopen (odlišně podle věku a úrovně mentálního vývoje) vydávat ze sebe dobré i zlé, nikdo není ke zlému zcela předurčen svým původem; rozhovor o výhodách sebereflektujícího přístupu k pedagogické práci.
2. Paměť a identita, základní cesty k porozumění smíření a odpuštění – význam individuální a kolektivní paměti pro utváření identity (vč. kolektivu/identity rodiny, obce, třídy), rozdíl mezi prací na usmířením mezi jednotlivci a v rámci skupiny, využití skupinové dynamiky, využití témat smíření jako prostředku k pedagogickému působení (občanské a osobnostní formaci studentů) – potřeba přizpůsobit s ohledem na věk žáků/studentů.
3. Význam odpuštění pro osobní zdraví, pohled na vinu a smíření z hlediska oborů psychologie a psychoterapie, využití těchto přístupů v pedagogickém prostředí – specifika pedopsychologie, typické druhy konfliktů v různých věkových skupinách a možnosti přiměřené reakce pedagoga.
4. Pohled na vinu a smíření z hlediska oboru teologická etika, vzdělávání v tématu viny a odpuštění prostřednictvím biblických příběhů – možnosti teoretické reflexe problému viny a smíření pomocí vědního oboru teologická etika, ukázka práce s jedním z nástrojů tohoto oboru, který je v české kultuře relevantní (biblickými příběhy) s příslušnou hermeneutickou prací (pouze nástin s odkazem na možnost dalšího samo/studia a odbornou literaturu); práce s příběhy jako flexibilní nástroj vhodný pro různé věkové skupiny (mladší a starší žáci, studenti středních škol)
5. Využití symbolů a rituálů při práci se smířením, zejména v mezních situacích – základní náhled do teorie symbolů a především nácvik jejich použití při kolektivním a individuálním vyrovnáváním se s problémy (provinění, neštěstí …). Výuka na rovině zážitkové pedagogiky, nikoliv psychologie. Vchodné zejména pro práci s mladšími žáky, kde nelze použít více kognitivní abstraktní způsoby práce.
6. Strategie, techniky a postupy práce s vinou a smířením v různých komunikačních situacích – modelové řešení vybrané situace z pedagogického prostředí.
7. Závěr kurzu: společná a individuální reflexe kurzu, evaluace